Historie
Historie Kanady je velmi podobná celé historii USA, kdy ji roku 1492 objevil Kryštof Kolumbus, který ovšem doplul na ostrovy Střední Ameriky. Do Kanady doplula až 1497 anglická expedice v čele s Italem Giovani Cabotem. Během 16. a 17. století pak následovalo období, kdy se Anglie a Francie předháněly o to, kdo získá v Severní Americe větší území.
Jako první na území dnešní Kanady založili kolonii Francouzi a i dále se věnovali spíše území okolo řeky Svatého Vavřince, kdežto Angličané byli jižněji na území dnešních USA. Obchodní zájmy těchto dvou zemí na sebe začaly velmi brzy vzájemně narážet. Zvláště pak když v roce 1670 založily Anglické kolonie Společnost Hudsonova zálivu. Ta se původně zaměřovala na obchod s kožešinami. Nyní je provozovatelem nejrozsáhlejší sítě obchodních domů v Kanadě.
Boje o Kanadu vyvrcholily v polovině 18. století a během sedmileté války (1756-1763). V letech 1759 a 1760 britská armáda dobyla Quebec a Montreal. Když byl v roce 1763 podepsán Pařížský mír, jeho součástí byla ztráta většiny Francii patřících kolonií ve prospěch Británie. Francouzsky mluvící obyvatelé, katolíci, tento akt nepřivítali, protože docházelo k poangličtění a poanglikánštění. Docházelo k celé řadě povstání, a proto Británie schválila v roce 1774 Quebect Act, který akceptoval katolíky a francouzštinu. Během Americké války za nezávislost se Kanada nepřidala k povstalcům, a proto se stala cílem uprchlíků, kteří byli věrní britské říši. Následoval rok 1791 a rozdělení na anglicky mluvící Horní Kanadu (Ontario) a francouzsky mluvící Dolní Kanadu (Quebec).
Po té co Amerika získala nezávislost, snažila se násilně připojit i britské kolonie v Kanadě. V roce 1818 proto byla stanovena hranice na 49. rovnoběžce. I v Kanadě ovšem rostla nespokojenost s britskou nadvládou a roku 1837 přerostla v otevřenou revoltu. Revolta byla potlačena, ale bylo dosaženo několika reforem politických a správních. Došlo také ke sjednocení obou Kanad v jeden celek. Roku 1867 bylo Aktem o Britské Severní Americe vytvořeno Kanadské dominium zahrnující provincie Quebec, Ontario, Nové Skotsko a Nový Brunšvik. V následujících letech pak připojili (odkoupili) další území. Kanada se v 19. století úspěšně rozvíjela. Známé jsou Zlaté horečky (Klondike). Bohaté lesy na severu rovněž umožnily rozvoj dřevozpracujícího a papírnického průmyslu. Připojením k Dohodě za 1. světové války si v roce 1931 získala větší autonomii v rámci Britského společenství národů. V 60. a 70. letech došlo ve frankofoním Quebecu k nacionalistickým snahám o odtržení. Ovšem referendum v roce 1980 odmítlo odtržení od Kanady.
Přestože Kanada byla už dlouho nezávislá na Spojeném Království, byla ústava, která by to potvrzovala, schválena až v roce 1982. Další referendum o odtržení Quebecu bylo vyhlášeno roku 1995 a k odtržení chybělo jen 0,6 %. Kanadská vláda se toho zalekla a dala to k přezkoumání ústavnímu soudu, který prohlásil, že Quebec nemá právo na jednostrané vyhlášení autonomie. Zatím poslední administrativní změnou je vytvoření nového teritoria s názvem Nuvavut v roce 1999.
Základní informace | |
---|---|
Rozloha: | 9,984,670 km2 (z toho 8,93 % tvoří voda) |
Počet obyvatel: | 33,390,141 |
Hlavní město: | Ottawa |
Královna: | Alžběta II. (Generální guvernérka: Michaëlle Jean) |
Měna: | Kanadský dolar(CAD) |
Státní zřízení: | Federativní konstituční monarchie |
Hustota zalidnění: | 3,2 obyvatel/km2 |
Nejvyšší hora: | Mount Logan (5959 m n. m.) |
Nejnižší místo: | Hladina oceánu (0 m n. m.) |
Nejdelší řeka: | Mackenzie (1738 km, nejdelší pramen 4,241 km) |
Státní zřízení: | Federativní konstituční monarchie |
Vlajka Kanady
Státní znak Kanady